1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185
id | heslo | vyslovnost | vyznam |
---|---|---|---|
12201 | ortogeneze, ortogenese | vývoj organizmů v předurčeném směru; přímý vývoj, který není určován přírodním výběrem | |
12202 | ortogonální | kolmý | |
12203 | ortografie | pravopis | |
12204 | ortomorfóza (sk) | Ortomorfoza je prvy stupen morfologickych procesov s charakterom transformacie. Spravidla dochadza k zmenam podorysu mensieho rozsahu - napr. fuzii alebo deleniu stavebnych parciel. Nedochadza k zmenam hranic urbanistickych blokov alebo vytycovaniu novych ulic. | |
12205 | ortomyxovir | původce celkových lidských i zvířecích onemocnění známých jako chřipka | |
12206 | ortopedie | obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením vrozených a získaných vad a nemocemi pohybového ústrojí | |
12207 | ortoptika | způsob léčení šilhavosti | |
12208 | ortorula | krystalická břidlice, rula vzniklá přeměnou vyvřelé horniny | |
12209 | ortoskopie | zobrazení bez zkreslení | |
12210 | ortotika | nauka o náhradách funkce části těla | |
12211 | ortotropie | pravoúhlá anizotropie | |
12212 | ortotropizmus, ortotropismus | směr růstu nebo ohyb orgánů rostliny směrem vzhůru | |
12213 | orwo | pojem z fotografování, značka zboží - film, lázeň, proces zpracování | |
12214 | orykto- | první část složených slov mající význam nerost, hornina, nerostový | |
12215 | os, oss | kost | |
12216 | osárium, ossarium, osuárium | kostnice; ostatková skříňka | |
12217 | oscilace | kmitání, kolísání; střídání | |
12218 | oscilátor | kmitající bod, částice, systém; zdroj oscilací | |
12219 | oscilo- | první část složených slov mající význam kmitání, rychlé střídání | |
12220 | oscilograf | přístroj k pozorování a registraci časového průběhu proměnných elektrických veličin (napětí, proudu) | |
12221 | oscilovat | chvět se, kmitat, kolísat; ubírat se více směry | |
12222 | osifikace | kostnatění | |
12223 | osmo- | první část složených slov mající význam 1. tlak; 2. čich; 3. cukr | |
12224 | osmolalita | Výklad hesla osmolalita - celkové množství (přesněji látkové množství) osmoticky aktivních částic rozpuštěných v kilogramu vody. V krvi (plasmě) jsou nejdůležitějšími takto rozpuštěnými látkami ionty (natrium, kalium, chloridy a další), cukry (glukosa), močovina. Změny o. jsou zaznamenávány speciálními buňkami v mozku (osmoreceptory v hypothalamu), které jsou podle potřeby schopny ji dále řídit (zadržet či vyloučit vodu z těla prostřednictvím hormonu ADH). Zvýšení o. se projevuje žízní, velké změny pak narušují nervovou činnost. O. (krve, moči) je možné měřit nebo orientačně vypočítat. O. stoupá při velkých ztrátách vody z organismu (dehydratace) nebo hromaděním osmoticky aktivních látek (např. glukosy při těžké neléčené cukrovce). Nadměrný pokles o. v krvi (např. při nadměrném převodnění) způsobí přestup tekutiny do buněk, které zduří, jsou poškozovány a mohou i prasknout. Rozpad červených krvinek se projeví jako hemolýza, zduření buněk mozku vyvolá těžké poruchy, křeče až bezvědomí („otrava vodou“). Fyziologický roztok obsahuje takové množství chloridu sodného (kuchyňské soli), které činí jeho o. blízkou o. krevní plasmy. Srov. osmotický, osmóza | |
12225 | osmolarita | osmolarita - celkové množství (látkové množství) osmoticky aktivních částic rozpuštěných v litru rozpouštědla, obv. vody. Viz osmolalita, hyperosmolarita, hyposmolarita | |
12226 | osmologie | 1. nauka o čichu a čichovém ústrojí; 2. nauka o osmóze | |
12227 | osmometrie | měření osmotického tlaku k stanovení poměrné molekulové hmotnosti rozpuštěných látek | |
12228 | osmoregulace | zabezpečení stálého složení vnitřního prostředí organizmu úpravou obsahu vody a solí | |
12229 | osmotický, | vznikající při osmóze | |
12230 | osmóza, osmosa | prolínání, difúze molekul rozpouštědla ze zředěnějšího roztoku nebo čistého rozpouštědla do roztoku koncentrovanějšího přes polopropustnou membránu | |
12231 | OSN | organizace spojených národů | |
12232 | ostění | postranní části rámování otvoru ve stěně, bývá rovné nebo zalomené, někdy bohatě profilované | |
12233 | ostentativní | úmyslně vzbuzující pozornost, vyzývavý, nápadný | |
12234 | osteo- | první část složených slov mající význam kost, kostní | |
12235 | osteoartitida | zánět kostí nebo kloubů | |
12236 | osteoartróze, osteoarbrosa | nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubu a jeho okolí | |
12237 | osteocyt | zralá ostní buňka | |
12238 | osteofyt | kostní výrůstek | |
12239 | osteogeneze, osteogenese | vznik a vývoj kostí | |
12240 | osteoid | nezpevněná kostní tkáň | |
12241 | osteoidní | podobající se kosti, tvořící základní kostní tkáň před kalcifikací | |
12242 | osteologie | nauka o kostech | |
12243 | osteom | nezhoubný nádor kostní tkáně | |
12244 | osteomalacie | měknutí kostí způsobené ubýváním vápenatých solí | |
12245 | osteometrie | měření kostí | |
12246 | osteomyelitida | zánět kostní dřeně | |
12247 | osteoporóza, osteoporosa | kostní atrofie, řídnutí kostí ve stáří | |
12248 | osteosyntéza, oateosynthesa | chirurgické spojování úlomků kostí | |
12249 | ostinato | hud. stálé opakování tématu | |
12250 | ostitida | zánět kostí | |
12251 | ostrakizmus, ostrakismus | hlasování lidu ve starověkých Athénách (pomocí hliněných střepin) o vypovězení občana nebezpečného pro stát; hlasování nebo projevy směřující k vyloučení někoho z nějaké činnosti | |
12252 | ostrakizovat, ostrakisovat | vyloučit ze společnosti, zbavit se, odsunout stranou, ignorovat | |
12253 | otčestvo | v ruském a bulharském prostředí jméno po otci jako součást rodného jména | |
12254 | otiatrie | ušní lékařství, otologie | |
12255 | otitida | zánět ucha | |
12256 | otium | ócium | klid, nečinnost |
12257 | oto- | první část složených slov mající význam ucho, popř. sluch | |
12258 | otolit | ušní kámen, tělísko v rovnovážném ústrojí ryb | |
12259 | otologie | ušní lékařství, otiatrie | |
12260 | otoman | 1. Domácí křeslo (delší, na němž se může ležet) nízké, málo robustní. 2. Hanlivý archaický název pro Osmanskou říši. | |
12261 | otopexe | chirurgická plastická operace spočívající v přitažení odstávajících ušních boltců | |
12262 | otorinolaryngologie, otorhinolaryngologie | obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením ušních, nosních a krčních chorob | |
12263 | otoskopie | vyšetření zevního a středního ucha zrakem pomocí zrcátka | |
12264 | ottocento | otočento | období italského umění v letech 1800-1900 |
12265 | ouguiya | měnová jednotka Mauretánie | |
12266 | Outdoor | Anglicky „před dveřmi“, označuje veškeré činnosti v přírodě od rekreace po závodní sport. | |
12267 | outgoing | autgouing | vycházející ven, výstup, výdaj, náklady |
12268 | outor | část lodního trupu v místě přechodu lodního dna do boku lodi | |
12269 | output | autput | výstup, výsledek výroby, výtěžek, produkce; výstupní informace, výstup dat |
12270 | outsider | autsajdr | nevýznamný, nerozhodující subjekt; člověk vyřazený ze společnosti; někdo, s kým se nepočítá |
12271 | outsourcing | Zajišťování části provozu organizace jinou, externí organizací. Je to označení, které vychází ze dvou základních slov: "out" - vnější a "source" - zdroj | |
12272 | ouvertura | overtúra i overtýra | předehra |
12273 | ovace | veřejně a nadšeně vyjádřená pocta | |
12274 | ovari-, ovario- | první část složených slov mající význam vaječník, vaječníkový, vejce | |
12275 | ovarium | 1. vaječník; 2. dutá část pestíku obsahující vajíčka, semeník | |
12276 | overal, overall | ouveról | ochranný oblek, kombinéza |
12277 | overlock | ovrlok | entlovací, obnitkovávací stroj |
12278 | oviparie | vejcorodost | |
12279 | oviviparie | vejcoživorodost, ovoviviparie | |
12280 | ovocyt | buňka vznikající během zrání vajíčka, oocyt | |
12281 | ovogamie | způsob pohlavní o rozmnožování, oogamie | |
12282 | ovogeneze, ovogenese | vývoj vajíčka ve vaječníku živočichů, oogeneze | |
12283 | ovomaltina | obchodní název dietetického přípravku ze sladu, vajec, mléka a kakaa | |
12284 | ovomukoid | mukoid nacházející se ve vaječném bílku | |
12285 | ovosféra | samičí pohlavní buňka, oosféra | |
12286 | ovoviviparie | vejcoživorodost, oviviparie | |
12287 | ovulace | uvolnění zralého vajíčka schopného oplodnění z vaječníku | |
12288 | ovum | vejce, vaječná buňka | |
12289 | oxid | sloučenina chemického prvku s kyslíkem, kysličník | |
12290 | oxidace | snižování počtu elektronů v atomech nebo iontech, okysličování | |
12291 | oxidant | oxidační činidlo | |
12292 | oxy- | první část složených slov mající význam kyslík, kyselý | |
12293 | oxygen | kyslík, oxygenium | |
12294 | oxygenace | okysličení | |
12295 | oxygenium | kyslík, oxygen | |
12296 | oxygenoterapie | léčba kyslíkem | |
12297 | oxymbron | básnický přívlastek významem zdánlivě odporující významu slova, které rozvíjí | |
12298 | oxymoron | Spojení dvou slov, jejichž význam se navzájem vylučuje. | |
12299 | ozo- | první část složených slov mající význam vzduch | |
12300 | ozon, ozón | bezbarvý charakteristicky páchnoucí plyn obsahující v molekule tři atomy kyslíku, trikyslík |
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185