1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185
id | heslo | vyslovnost | vyznam |
---|---|---|---|
12101 | orbis pictus | orbis piktus | svět v obrazech |
12102 | orbita | 1. očnice; 2. oběžná dráha kosmických těles | |
12103 | orbital | vlnová funkce jednoho elektronu; oblast nejpravděpodobnějšího výskytu elektronu | |
12104 | orbitální | 1. očnicový; 2. týkající se oběžné dráhy | |
12105 | orchestr | sbor hudebníků hrajících na různé nástroje | |
12106 | orchestra | místo pro výstupy sboru (chóru) v antickém divadle | |
12107 | orchestrace | instrumentace | |
12108 | orchestrion | mechanický hudební hrací stroj napodobující zvuk orchestru | |
12109 | orchi-, orchio-, orcho-, orchid-, orchido- | první část složených slov mající význam varle, samčí pohlavní orgán, | |
12110 | orchidej, orchidea | tropická rostlina s ozdobnými květy | |
12111 | orchis | varle | |
12112 | orchitida | zánět varlat | |
12113 | ordál | boží soud | |
12114 | order-papír | órdr papír | papír na řad, cenný papír vystavený na jméno, doložka na řad umožňuje jeho převedení na jinou osobu |
12115 | ordinace | 1. vyšetření a stanovení postupu léčení; místnost, kde lékař provádí ordinaci; 2. pověření duchovní službou, úřadem | |
12116 | ordinariát | 1. katolický, duchovní úřad s pravomocí diecézního biskupa; 2. druh řádné vysokoškolské profesury | |
12117 | ordinárium | celoroční liturgické předpisy | |
12118 | ordinární, ordinérní | všední, obyčejný; hrubý, nízký; vulgární, sprostý | |
12119 | ordo | řada, hodnost, třída, stav; řád (rytířský, duchovní) | |
12120 | ordonance | vojenský posel, spojka, sluha ; předpis | |
12121 | ordovik | útvar starších prvohor | |
12122 | ordre du coeur | ordr dy kér | řád srdce; důvody mimo rozum, věc citu a víry |
12123 | ordre | ordr | nařízení, příkaz; prostředek; pořádek, režim |
12124 | ordre- | ordr- | první část složených slov mající význam příkaz, nařízení |
12125 | orebité | jedno z křídel husitského hnutí | |
12126 | oregano | usušená nať dobromyslu užívaná jako koření | |
12127 | orfizmus, orfismus | 1. stoicizmu blízké učení o blaženosti na onom světě, dovolávající se orfea; 2. směr výtvarného umění přibližující malířství hudbě a poezii | |
12128 | organdy | řídká tkanina plátnové vazby z volněji kroucené bavlněné nebo směsové příze, s tuhou a preturou, organtýn | |
12129 | organela | buněčná součást | |
12130 | organicizmus, organicismus | vysvětlování společenských procesů biologickými zákonitostmi živých organizmů | |
12131 | organický | ústrojný, živý; související s organizmem; účelně uspořádaný | |
12132 | organika | skladba vnitřně uspořádaných složek | |
12133 | organista | varhaník | |
12134 | organizace, organisace | sdružení osob; účelné uspořádání, správa, organizování; způsob uspořádání | |
12135 | organizmus, organismus | 1. ústrojí, ústrojenství; 2. živá bytost, jedinec; 3. uspořádaný a účelně složený celek | |
12136 | organizovat, organisovat | účelně uspořádat, připravit; sdružit, sdružovat určitým řádem za jistým účelem | |
12137 | organo- | první část složených slov mající význam orgán, orgánový, organický | |
12138 | organogeneze, organogenese | vznik a vývoj orgánů skládajících tělo živého jedince | |
12139 | organoleptika | metoda smyslového posuzování potravin | |
12140 | organolit | nerost organického původu | |
12141 | organon | nástroj, prostředek myšlení a bádání | |
12142 | organtýn | řídká tkanina plátnové vazby, z volněji kroucené bavlněné nebo směsové příze, s tuhou apreturou, organdy | |
12143 | organum | raná forma vícehlasého zpěvu | |
12144 | orgazmus, orgasmus | sexuální vyvrcholení, vrchol pohlavního vzrušení | |
12145 | orgán | 1. část organizmu mající určitou funkci, ústrojí; 2. osoba pověřená výkonnou mocí; 3. prostředník k projevení vůle, názoru (instituce, časopis) | |
12146 | orgiazmus, orgiasmus | vytržení (zejm. náboženské), vyvrcholení orgií | |
12147 | orgie | vzrušené náboženské obřady, slavnosti; výstřední zábava, nevázanost, prostopášnost | |
12148 | Orgoj chorchoj | (červ písečný) je mýtický brouk, prý nejjedovatější na světě. Vzácně bývá spatřen v mongolských stepích a v poušti Gobi. | |
12149 | orient | východní země | |
12150 | orient | východ | |
12151 | orientace | určování, umístění, znalost polohy, směru; zaměření, obeznámení, rozhled | |
12152 | orientační | vztahující se k orientaci; přibližný, rámcový, obeznamující | |
12153 | orientalistika | obor zabývající se jazyky, historií a kulturou národů orientu | |
12154 | orientalizmus, orientalismus | orientální ráz, prvek, způsob nazírání | |
12155 | orientální | východní, vztahující se k orientu, orientálský, orientský | |
12156 | orientovaný | nasměrovaný, mající směr, obeznámený s polohou; kdo má přehled v oboru, zná své místo, vyzná se | |
12157 | origami | japonské umění papírových skládanek | |
12158 | originalita | původnost; svéráznost, osobitost, originálnost | |
12159 | originál | původní věc, původní vyhotovení; původní výtvarné dílo; literární výtvor v původním jazyce | |
12160 | originální | původní, nezávislý na žádném vzoru, samostatný, osobitý; neobvyklý, zvláštní | |
12161 | originární | originární způsob nabytí vl. práva je nezávislý na vlastnickém právu dřívějšího vlastníka (bylo-li nějaké) | |
12162 | origo | začátek svalu - část, kterou je sval pomocí šlachy připojen ke kosti | |
12163 | oringie | náušnice | |
12164 | orkán | vítr s ničivými účinky, s rychlostí větší než 118 km/hod | |
12165 | orkus | podsvětí | |
12166 | orloj | hodiny na věži ukazující kromě času další údaje, např. astronomický čas, postavení Slunce a Měsíce na obloze | |
12167 | ormig | rozmnožovací stroj | |
12168 | ornament | lineární nebo plastický ozdobný umělecký útvar; ozdoba | |
12169 | ornamentace | výzdoba ornamentem | |
12170 | ornamentalistika | nauka o ornamentálním umění; výzdoba ornamentem, ornamentika | |
12171 | ornamentalita | ornamentální ráz | |
12172 | ornamentalizmus, ornamentalismus- | přílišné, nadbytečné užívání ornamentu, přehnaná zdobnost | |
12173 | ornamentální | vztahující se k ornamentu, ozdobný, okrasný | |
12174 | ornamentika | soubor motivů užívaných v ornamentu; ornamentalistika | |
12175 | ornans | Druhá část básnického přívlastku (epitetonu) - ozdobný výraz. Př.: Růžový večer. | |
12176 | ornát | svrchní liturgický oděv při mši, kázule | |
12177 | ornito- | první část složených slov mající význam pták, ptačí | |
12178 | ornitologie | nauka o ptactvu | |
12179 | ornitoptéra | motorové letadlo s kývavými nosnými plochami | |
12180 | oro- | 1. první část složených slov mající význam hora, horstvo; 2. ústa, ústní | |
12181 | orodovat | prosit, přimlouvat se | |
12182 | orogén | pásmo zemské kůry intenzivně deformované horotvornými pohyby v pásemná pohoří | |
12183 | orogeneze, orogenese | endogenní deformace zemské kůry, vedoucí k výzdvihu pohoří | |
12184 | orografie | horopis - tvar krajiny | |
12185 | orogratie | 1. horopis; 2. vlastnost aktivního povrchu podmiňující místní zvláštnosti počasí a podnebí | |
12186 | orometrie | výšková měření tvarů povrchu zemského v rámci horopisu, morfometrie | |
12187 | oronomastika | nauka o oronymech | |
12188 | oronymum | vlastní jméno tvaru vertikální členitosti povrchu zemského i mořského dna | |
12189 | ortel | rozsudek; nemilosrdné zhodnocení | |
12190 | ortéza | ortopedická pomůcka nebo přístroj udržující vzájemně pohyblivé části těla v pevné poloze, např. dlaha, korzet | |
12191 | orto-, orcho- | první část složených slov mající význam správný, přímý, rovný | |
12192 | ortochromázie, ortochromasie | správná citlivost fotografického materiálu na modrou, žlutou a zelenou barvu | |
12193 | ortodoncie, ortodontie, ortodentie- | obor zabývající se studiem a léčením nepravidelností chrupu | |
12194 | ortodoxie | dodržování, naprostý souhlas s učením, pravověrnost | |
12195 | ortodoxní | pravověrný | |
12196 | ortodroma | nejkratší spojnice dvou míst na kulové ploše | |
12197 | ortoepie | spisovná výslovnost; nauka o spisovné výslovnosti | |
12198 | ortofonie | nauka o správné výslovnosti hlásek | |
12199 | ortofotomapa | Ortofotomapa reálne a neskreslene odráža skutočnú situáciu územia.Umožňuje porovnanie vektorových údajov so skutočnosťou.Jej základom je letecké snímkovanie a následné spracovanie leteckých snímkov geodetickými metódami.Ortofotomapa sa pri súčasnom nástupe rýchlej a kapacitne silnej výpočtovej technike stáva základnou vrstvou každého moderného GIS (geodetický informačný systém). | |
12200 | ortogamie | 1. oplodňování samičích gamet samčími gametami téhož oboupohlavního jedince; 2. opylení pestíku pylem pocházejícím z téhož květu, samoopylení, samosprášení |
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185