| id | term_cs | description_cs |
|---|
| 101 |
bachor |
staročesky bachoř podle něm. základu Bauch = břicho |
| 102 |
bachyně |
z něm. Bache = černá svině, viz. bagoun |
| 103 |
bajonet |
z fr. bayonette, a to podle města Bayonne v jižní Francii |
| 104 |
bakalář |
z lat. baccalarius (z pův. bacca laureatus = ozdobený vavřínovou snítkou, a to s bobulí lat. bacca; nižší universitní hodnost opravňující vyučovat na městských školách |
| 105 |
bakterie |
z řec. bakteria = hůlka, podle podoby těchto mikroskopických rostlin |
| 106 |
bál |
z fr.-něm. Ball k lat. ballare = tančit |
| 107 |
balada |
pův. lidová taneční píseň, it. balatta, fr. ballade |
| 108 |
balamutit |
lidově klamat, z ruštiny, a to z mongolštiny balamut = šalebný |
| 109 |
baldachýn |
z it. baldachino = pův. skvostná látka hotovená v Bagdádu (středov. název Baldach, pak ozdobný pokrov nad trůnem, kazatelnou nebo i postelí |
| 110 |
balet |
it. baletto = taneček z lat. ballare = tančit |
| 111 |
balík |
ze staroněm. ballo = balík papíru (srolovaný) do fr. balle i balon |
| 112 |
balit |
z obalit, a to z ob(v)alit, valit, a to pod vlivem něm. (ein)ballen |
| 113 |
balkon |
z románských jaz. (it. balcone), a to z germ. (něm. Balken = trám) |
| 114 |
balon |
z rom. jazyků (fr. ballon, it. ballone) |
| 115 |
balvan |
pův. z vých. jazyků asi z turečtiny, ve starší češtině bolvan, rusky bolván = pařez, polsky balwan = kláda, špalek, socha pohan. bůžka |
| 116 |
balzám |
z řečtiny balsamon = vonná mast, a to ze semitského jazyka (hebr. ba’al šemen = pán olejů, mast všech mastí), pův. asi až fénické |
| 117 |
bambitka |
viz bandita, banda |
| 118 |
bambule |
ve staré češtině okrouhlá nebo zakulacená krabička na mast apod., it. bambola = panenka (bambino = dítě) |
| 119 |
bambus |
holandsky bamboe, angl. bamboo, fr. bambou z jávského bambu |
| 120 |
banda |
z něm. Bande, pův. germánské; pův. vojenská družina, později loupeživá cháska různých vyhoštěnců ke germ. bannan |
| 121 |
bandáž |
z něm. (Ver)-band = obvaz a toto skrze fr. (přípona –age) |
| 122 |
bandita |
viz banda |
| 123 |
bandur |
z it. pane duro = tvrdý chléb |
| 124 |
báně |
z románských jaz. (it. bagno, plurál bagni = lázně, fr. bain ze střed. lat. banna, a to z pův. lat. balneum (z řec. balaneion = koupán, lázeň) |
| 125 |
banka |
z it. banca, a to z něm. Bank = lavice; ve středověku lavice, na níž směnárníci pracovali. Někdy jim tyto lavice pro výplatní potíže bývaly rozbíjeny ( odtud bankrot z it. banca-rotta = původně rozbitá lavice). Sem též bankovky – státní dluhopis z něm. bankocetle |
| 126 |
banket |
z it. banchetto = lavička; pův. domácí přátelské pohoštění, nyní slavnostní hostina (fr. banquet) |
| 127 |
bankovky |
z něm. bankocetle; vl. státní dluhopis viz banka |
| 128 |
bankrot |
z it. banca-rotta = původně rozbitá lavice viz banka |
| 129 |
bar |
z angl. bar = nálevna, pult, a to románského původu (fr. barre = zábradlí) |
| 130 |
barák |
skrze fr. ze špan. barraca = zatímní bouda, zvl. vojenská, dnes lidové označení domu obecně |
| 131 |
barbar |
z řec. barbaros = cizinec (vl. ten, kdo mluví nesrozumitelně) |
| 132 |
baret |
z fr. barette = plochá čapka |
| 133 |
bariéra |
z fr. barriere viz barikáda |
| 134 |
barikáda |
z fr. barricade = zatarasení ulice těžkými sudy (fr. barrique = sud) za pouličních bojů, odtud i bariéra |
| 135 |
bárka |
z lat. barca = člun (fr. barque, něm. Barke), a to skrze řec. baris, a to dále z vých. jazyků – koptické bari = člun |
| 136 |
baroko |
rusky barókko, polsky barok(o), panevropské; vykládá se přes portugal. barroco, špan. berruco = nádor, kaz na perle k lat. verruca = bradavka – tedy jako odchylka od starších stavitelských slohů (gotiky, renesance, fr. barroque = podivný) |
| 137 |
baron |
z románských jazyků barone = šlechtický titul ke germ. baro = bojovník |
| 138 |
barva |
ze staroněm. farwa (nyní Farbe) |
| 139 |
baryton |
z it. baritono = těžší hlas než tenor, k řec. barys = těžký |
| 140 |
baryum, Ba |
Baryum — (řeč) barys = těžký |
| 141 |
basa |
z it. basso = nízký ( o hlubokých tónech), 1. hudební nástroj kontrabas, 2. lid. vězení podle fr. au violon (= v houslích) |
| 142 |
basilika |
it. basilica, byzantsko-řec. původu basilikos = královský, basileus = král, tedy pův. královský chrám |
| 143 |
bašta |
z it. bastia, a to k bastire (fr. batir) = stavět |
| 144 |
baštit |
hojně jíst, asi z cikánského: to je bašta!, baštant – o lidech blahobytných |
| 145 |
bát se |
základ pravděpodobně v staroindickém slovu bhayam = bázeň, bhimas = strašný, odtud do litevštiny bijoti-s = báti se, bajus = strašný, němčiny beben = třásti se |
| 146 |
baterie |
z fr. batterie k battre = bít, střílet |
| 147 |
batik |
z jávštiny, zvláštní technika barvení nebo zdobení látek |
| 148 |
batist |
druh tkaniny, pojmenována podle jejím francouzském vynálezci Frant. Baptiste z Chambray |
| 149 |
batoh |
asi z něm. Bandtuch = ranec uvázaný na ruku, s nejasným vztahem k jazyku církevně slovanskému batog = prut, bič, důtky, slovensky batina = hůl, snad, že byl původně nošen na holi přes rameno |
| 150 |
bavlna |
z něm. Baumwolle |
| 151 |
bazalka |
z it. basilico = bazilika viz basilika |
| 152 |
bazar |
asi z ruského bazár, a to z perštiny, znamená tržiště |
| 153 |
bazén |
z franc. bassein k lat. bassus = nízký, spodní |
| 154 |
bazilika |
viz basilika |
| 155 |
bazilišek |
z lat. basiliscus (biblicky ještěr) |
| 156 |
bažant |
z něm. Fasan, a to z řeckolatinského phasianus (podle města Phasis u Černého moře) |
| 157 |
bažina |
viz bahno |
| 158 |
bečet |
z dětské řeči be-bé |
| 159 |
bečka |
praslovanského původu, buď přímo z řeckého byttis, byttion = bečka, sud nebo skrze něm. Butte, Butte vzniklo z lat. podoby butis = bečka (it. botte = sud, fr, bouteille = láhev), z rozšířeného řeckého tvaru bytine (středověkou latinou butina) je naše bedna a putna |
| 160 |
bedla |
druh houby, vychází pravděpodobně z řeckého bolites, z něhož lat. boletus = hřib, odtud do ostatních jazyků (litevsky budele = hřib) |
| 161 |
bedna |
ze staroněm. butina, putina = vydlabané dřevo, soudek, a to z řec. pytine |
| 162 |
bedro |
snad souvisí s lat. femen, obyč. femor = stehno |
| 163 |
bekyně |
1. členka náboženské společnosti begardů (staročesky pikart), jejíž příslušnice sluly lat. beguinae, 2. bekyně sosnová – zool. druh motýlů (podle šedého zbarvení křídel s kresbami), zvaných též mniška |
| 164 |
belhat |
asi expresivně podle kulhat |
| 165 |
Benedikt |
lat.pův. benedictus = požehnaný,blahoslavený |
| 166 |
benzin |
benzol, slovo mezin. umělé k benzoe (pryskyřice stromu benzoového, užívaná jako voňavka, lat. benzuinum) |
| 167 |
bérce |
viz bedro |
| 168 |
berkelium, Bk |
Berkelium — podle města Berkley v Kalifornii |
| 169 |
berla |
z lat. ferula |
| 170 |
beryllium, Be |
Beryllium — (řeč) berrylos = minerál beryl |
| 171 |
beton |
z franc. béton = druh malty |
| 172 |
béž |
druh barvy z franc. beige, a to z it. bigio = světložlutý (přirozená barva ovčí vlny) |
| 173 |
bi- |
(z latinské číslovky bis-) = dvakrát, ještě jedna ; |
| 174 |
bible |
z řeckého biblia = knihy |
| 175 |
bibliofilie |
"knihomilství, záliba ve vzácných knihách" z řeckého biblion – kniha + -filie – z řeckého milovat, obliba, obdiv; |
| 176 |
bidlo |
pův. čím se bije, později tenká dlouhá tyč vůbec |
| 177 |
biliár |
z franc. billiard, ze starošpan. vilorta, jež vzniklo z lat. vitis = větévka, prut a retorta – starošpanělská hra baskického původu, při níž se šťouchaly kuličky pastýřskou hůlkou mezi kolíky, dnes kulečník |
| 178 |
biřic |
z it. birro = hlasatel, pochop (též sbirro = obecní posel, zřízenec), a to ze středověkolat. birruarius |
| 179 |
biřmovat |
z lat. firmare = utvrzovat ve víře |
| 180 |
bisexualita |
"pohlavní obojetnost, známky obojího pohlaví u téhož jedince" z latinského bi- + sexualis – sexus – pohlaví |
| 181 |
biskup |
ze staroitalského biscopo (do něm. Bischof, angl. bishop), a to z řeckolat. episcopus = dozorce |
| 182 |
bismut, Bi |
Bismuthum — (něm) weisse masse = bílá sloučenina |
| 183 |
bizardní |
viz bizarní |
| 184 |
bizarní |
z franc. bizzare = zvláštní, a to ze špan. bizzaro = statečný, rytířský |
| 185 |
bizon |
americký buvol, z angl. bison |
| 186 |
blábolit |
asi z lat. balbus = koktavý |
| 187 |
blanket |
ze středověkolat. blanchetus = bílý, čistý |
| 188 |
bláto |
slovanské bláto byl snad název pro světlejší odstín země (viz bahno), kdežto pro rudý odstín se používalo výrazu bahno; přešlo do řečtiny baltos = bažina a některých dialektů román. jazyků |
| 189 |
blok |
z franc. bloc = balvan (jako překážka); ve významu útržkovitý zapisník z něm. Block(kalender) |
| 190 |
blond |
něm. označení pro světlé vlasy (die blonde Isolde) z franc. blonde, které však s ostatními román. (it. biondo, špan. blondo atd.) je germ. původu; staroindicky bhradna = rudý |
| 191 |
bloumat |
asi expresivně k bloudit viz blud |
| 192 |
blud |
k indoevrop. bhlendh = stmívat se, pološero, klam |
| 193 |
bluma |
druh ovoce, něm. Pflaume |
| 194 |
blůza |
z franc. blouse, a to ze středolat. pelusia (podle egyptského města Pelusium), druh látky |
| 195 |
bob |
asi z praevropské latiny faba (něm. Bohne) |
| 196 |
bobr |
lat. fiber, keltsk. befer, bulh. beber, něm. Biber, litevsky bebrus; vznik redukcí z kmene značícího brunátný, srovn. staroind. babhrus = hnědý, angl. brown, něm. braun a Bar = mědvěd |
| 197 |
bodrý |
z rusk. bodryj = čilý, veselý vlivem něm. Bieder = dobrý, hodný |
| 198 |
bohatýr |
z rusk. bogatýr, a to z pers. bahadur = zápasník |
| 199 |
bohém |
z franc. boheme = cikán, pak člověk umělecky nadaný, ale vedoucí neukázněný život |
| 200 |
bohrium, Bh |
Bohrium — na počest Nielse Bohra |
