1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258
| id | term | context | explanation |
|---|---|---|---|
| 1897 | čert | s ním zápasiti | zlé náruživosti |
| 1896 | čert | viděti ho | podvod, který za to stojí |
| 1895 | čert | viděti ho na housle hráti | poznáš škodlivého člověka |
| 1894 | čert | viděti ho s rohama, s pazoury,s ocasem | neštěstí, bída |
| 1914 | červ | nepřítel | |
| 1920 | Červ | předmět napadený červy je pozvolnou proměnou v jedné rovině degradován pro znovuzrození v jiné, vyšší rovině | |
| 1919 | Červ | symbolizuje stejně jako přírodní rozkladný proces, kdy se něco prvotního rozkládá v jiné substance potřebné pro vznik dalšího života, podobně rozkladný proces i v nevědomí; tak se jeden názor spolu se strachem bortí, aby dal vzniknout pochopení a poznání | |
| 1918 | Červ | houby, ovoce či zelenina plná červů | degradace většinou sexuálního symbolu, červi představují proměnu jedné věci (rozklad) v druhou (humus), což zaručuje zrození něčeho jiného |
| 1915 | Červ | jíst červy | proces proměny je snícím vědomě prožíván |
| 1913 | červ | před nimi se leknouti | výstraha před nepřítelem |
| 1912 | červ | v ovoci | zrada nebo choroba; červ ve velmi chutně vypadajícím ovoci - pohlavní choroba |
| 1916 | Červ | ve vlastním těle | proměna snícího, ukončení jedné etapy života a počátek nového, smysluplnějšího života |
| 1911 | červ | viděti | před zlomyslnými se měj na pozoru |
| 1910 | červ | viděti mnoho červů | znamená tajné nepřátele |
| 1917 | Červ | vylézající z úst | symbolizuje soulož |
| 1909 | červ | zabíti | od neduhu opouštěn býti |
| 1908 | červ | zabíti ho | vítězství nebo uzdravení, též radost |
| 1921 | Červa viděti | hádka v domě | |
| 1924 | červánky | dobrá naděje | |
| 1923 | červánky | klid a vyjasnění | |
| 1922 | červánky | uzdravení | |
| 1926 | Červánky | při východu slunce | nové počátky, vědomí věčného koloběhu života; barva a tvary červánků napoví více |
| 1927 | Červánky | při západu slunce | ukončení nějakého procesu či vztahu, výjimečně i předpověď blízké smrti člověka, s nímž snící pozoruje červánky západu slunce |
| 1928 | Červánky ranní viděti | bouřlivé dny nastanou | |
| 1933 | Červená | v erotickém smyslu chápat vždy jako výraz mužnosti a vášně | |
| 1934 | Červená | viz barva | |
| 1932 | Červená | jako barva | symbol ohně, žhnutí, horka |
| 1931 | Červená | plameny | znamenají něco velmi dobrého |
| 1930 | Červená | v očích | přináší radost |
| 1929 | Červená | vidět rudovlasé lidi nebo se s nimi stýk | člověka, který to s vámi myslí dobře, pokládáte za falešného jen proto, že je jiný než ostatní,také varování před příliš silnou vášní nebo prchlivostí u sebe nebo u druhých |
| 1935 | červotoč | slyšeti ho | smrt známého |
| 1936 | Česán(a) býti | veselá slavnost se chystá | |
| 1940 | česání česat | býti | veselá slavnost se chystá |
| 1939 | česání česat | jinému vlasy česati | těžká, zbytečná práce |
| 1938 | česání česat | se | prospěch |
| 1937 | česání česat | zamotané dlouhé vlasy | těžká, marná práce |
| 1943 | Česat plody | je odměnou za dlouhodobou práci na vlastním sebezdokonalování | |
| 1941 | Česat plody | sám nebo s druhými | zasloužená odměna za vykonanou práci na poli sebezdokonalování; symbol je mnohonásobně zesílen, pokud je strom obsypaný ovocem současně i v květu |
| 1942 | Česat plody | vidět druhé lidi česat plody | pobídka nevědomím ke zcela jiné náplni života, než jaká se současně promítá do života snícího |
| 1945 | Česat vlasy | dítěti | marná snaha ovlivnit své představy sjednocování |
| 1947 | Česat vlasy | nechávat si česat vlasy | příliš si potrpíte na svůj zevnějšek a zapomínáte na vlastní duši |
| 1946 | Česat vlasy | sám sobě | jste zahleděni příliš do sebe a snažíte se svým vzhledem upoutávat druhé |
| 1944 | Česat vlasy | vidět | jedinečná příležitost rozpoznat scestnost egoistických tendencí na druhých lidech jako varování před vlastní cestou k egoismu |
| 1948 | Česati vlasy | těžká, zbytečná práce | |
| 1949 | čéška | s ní si pohrávati | značí mužům nebezpečí, ženám necudnost |
| 1958 | Česnek | tvarem plodu i jednotlivých stroužků se zařazuje mezi jednoznačné sexuální symboly | |
| 1956 | česnek | jeho svazek dáti či přijmouti | delší zármutek |
| 1955 | česnek | jísti | nečistota |
| 1954 | česnek | jísti | pečuj o své zdraví |
| 1957 | Česnek | krájet, strouhat | snaha o oproštění se od nadvlády sexuálních symbolů |
| 1953 | česnek | trhati aneb koupiti | se Židy obchod vésti |
| 1952 | česnek | vařený jísti | zármutek |
| 1951 | česnek | viděti aneb cítiti | hádka |
| 1950 | česnek | viděti zelený růsti | potěšení z dětí a přátel |
| 1959 | Česnek cítiti | mrzutost | |
| 1962 | Čest | čestný být | radost z prožívané bytostné čistoty |
| 1960 | Čest | je vzdávaná snícímu | uskutečnění takového stavu, který je nadějí nejen pro snícího; může však být i pouhou možností s nebezpečím pýchy, která může oddálit všechny naděje na duchovní vzestup do přijetí pokory, té pokory, která není pokořením se před lidmi, ale před Bohem |
| 1961 | Čest | uvědomovat si čestnost druhých lidí | postupné osvobozování všech složek (personifikací) vlastní bytosti od falešného jednání a lží |
| 1963 | Cesta | Viz: Pěšina, | |
| 1975 | Cesta | bludná cesta | od zlého člověka budeš pronásledován |
| 1974 | Cesta | jeti jí koňmi | trvalé štěstí |
| 1973 | Cesta | kamenitá | bědný život |
| 1972 | Cesta | konati cestu | mrzutostem ujíti |
| 1971 | Cesta | kráčet po blátivé cestě | zármutek a pomluvy |
| 1970 | Cesta | křížová cesta | nemáš pevné odhodlání |
| 1969 | Cesta | na pěkné se procházeti | štěstí a radost |
| 1968 | Cesta | plná jam | číhá na tebe nebezpečí |
| 1967 | Cesta | úzká | starost, zármutek |
| 1966 | Cesta | v zelení | dobré naděje do budoucna |
| 1965 | Cesta | vidíš-li cestáře cestu zametati | z nouze ti pomůže dobrý přítel |
| 1964 | Cesta | zahrazená z obou stran | vzdej se svého úmyslu |
| 2008 | Cesta, cestovat | každé vnitřní pohnutí může být znázorněno cestováním ve snu | |
| 1987 | Cesta, cestovat | při duchovní cestě snícího dostávají sny o cestování větší a hlubší smysl, neboť cíl duchovního člověka je oproti světským cílům, oproštěn od vlastnických vztahů | |
| 1990 | Cesta, cestovat | velice důležité období přichází, když si snící v samotném snu uvědomuje, že cesta je poznáním sebe samého, nebo že cesta je alegorií duchovní cesty | |
| 1984 | Cesta, cestovat | vše, co je kolem cesty, může být radou a pomocí, ale na druhou stranu i pokušením | |
| 1999 | Cesta, cestovat | vše, co leží na cestě, nebo nám přes cestu přeběhne, je právě to, s čím se bude snící střetávat v nastávajícím období, jsou to překážky, ale i možnosti urychlení cesty, rady a posílení | |
| 2010 | Cesta, cestovat | život je cesta sama o sobě a cesta je obdobím pohybu, plná změn, obdobím růstu; v nevědomí cesta symbolizuje vnitřní pohyb od jednoho způsobu bytí k druhému | |
| 1982 | Cesta, cestovat | bahnitá, blátivá | těžká a lopotná práce na ozdravění duše |
| 1991 | Cesta, cestovat | cesta domů | představuje jednotlivé etapy návratu ke skutečné přirozenosti, která je božská a nikoli zvířecí |
| 1998 | Cesta, cestovat | cesta končící ve vodě, voda přes cestu | významná příležitost k bytostnému očištění |
| 1997 | Cesta, cestovat | cesta podzemím | ocenění snahy snícího o sebepoznání; cesta podzemím ven na světlo je alegorií porodu (více o tomto fenoménu v archetypu Bazální perinatální matrice) nebo alegorií mytologické cesty (více o tomto v archetypech Hrdina a Stín) |
| 1986 | Cesta, cestovat | cesta přírodou | radost |
| 1985 | Cesta, cestovat | cesta z města | touha osvobodit se od stresu a mysli zahlcené množstvím zbytečností |
| 2009 | Cesta, cestovat | cesta, která nikam nevede (slepá ulice) | nevědomí upozorňuje snícího na bezcennost jeho současných životních aktivit |
| 2006 | Cesta, cestovat | chtít, a nemoci pokračovat v cestě | vnitřní konflikt mezi ambicemi a leností |
| 2000 | Cesta, cestovat | čistit cestu | usnadnění budoucí životní cesty |
| 1978 | Cesta, cestovat | horská cestička | je cestou k osvobození se, cestou k poznání; na tuto cestu už si sebou nebereme žádné majetky či dokonce povozy, neboť ty už se dávno zřítily do propasti zbytečností |
| 1989 | Cesta, cestovat | hrbolatá, kamenitá | namáhavá práce |
| 2007 | Cesta, cestovat | jít (jet) nesprávnou cestou | rozporuplnost mezi osobností (personou) a individualitou (více o tomto konfliktu v archetypech Persona a Individualita) |
| 1995 | Cesta, cestovat | končící cesta, když lze pokračovat dál | ukončení jednoho životního období a začátek dalšího |
| 2003 | Cesta, cestovat | krkolomná | je většinou cestou vzhůru, cestou k poznání |
| 1983 | Cesta, cestovat | napadení na cestě | blíží se střet ega snícího se zájmy druhých lidí |
| 1976 | Cesta, cestovat | nevěnovat pozornost cestě | snící si nebezpečně zahrává s osudem |
| 1979 | Cesta, cestovat | podél potoka | uzdravení, bolest odejde spolu s plynoucí vodou |
| 1993 | Cesta, cestovat | polní | vnitřní stavy, ať už jsou kladné nebo záporné, jsou pro snícího přednější než vnější světský život |
| 1977 | Cesta, cestovat | prašná, hliněná cesta, stezka | bez emocí (bez vody) je prozatím bezpečnou, ale jakmile z nitra povstanou emoce, stane se taková cesta nebezpečnou a občas i nepřekonatelnou překážkou, proto je dobré v tomto období bděleji hlídat vlastní emoce |
| 1992 | Cesta, cestovat | rozcestí | životní křižovatka |
| 1981 | Cesta, cestovat | sejít z cesty | zbytečné problémy a zdržení |
| 2002 | Cesta, cestovat | široká cesta | nikdy nekončí v příjemných a šťastných stavech, podle toho se dá usuzovat, že tato cesta musí být nahrazena cestou namáhavou, aby bylo dosaženo nějakých výsledků |
| 1996 | Cesta, cestovat | služební cesta | čekají neodkladné povinnosti |
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258